Jak jsme rozezvučeli nedvědickou Myslivnu

Vydáno: 26.9.2017 • Autor:

Druhý zářijový víkend jsme se vypravili procvičovat práci vodicích psů do míst některým z nás už důvěrně známých. Potřetí jsme rozvířili klidné vody hotelu Myslivna, a zvýšili počet dočasných obyvatel obce Nedvědice o několik procent, konkrétně o téměř 30 osob  – 14 nevidomých klientů s vodicími psy, jejich průvodců, dětí a organizačního týmu.
Je milé přijet tam, kde už vás znají, ví, že chlupy po psech budou po hotelu vysávat celý následující rok, a přesto vás rádi vidí a vítají s otevřenou náručí. To pak i ta ne zrovna pozitivní předpověď počasí ztratí na důležitosti. Prostě jsme vytáhli ze skříně pláštěnky, galoše a teplé svetry, a jeli déšť nedéšť.
Hlavní ale bylo, že kapky deště vůbec nezmírnily radost ze setkání, a že v cukrárně Milena v Nedvědici neprší. Prostory cukrárny byly sice malé, leč útulné, a poskytli přístřeší těm, kteří čekali na procvičování nebo si tam šli odpočinout a usušit se po práci se psem. Bohužel cvičitelé tu možnost neměli, a všechna čest, že odvážně šlapali v dešti a věnovali každému speciálně svou pozornost a radu.
Všechnu práci, spořádané zákusky, výborné kafe v cukrárně však zastínil zážitek, který aspiruje na nejlepší akci roku. Přišel totiž pan Pavel Josef Macků, který má neuvěřitelně početnou sbírku starých hudebních nástrojů. Nejen, že si je sám staví, dokonce na ně umí hrát, zná jejich historii a krásně o ní vypráví. Na stůl vybalil přes 50 různých nástrojů, za které by se nemuselo stydět ani Národní muzeum.
Rozhodně musíme ocenit fakt, že když před sebou viděl sedět 14 nevidomých lidí, neváhal a všechny nástroje nám poslal do pléna. Tak se stalo, že mnozí si poprvé v životě ohmatali a vyzkoušeli lyru, mandolínu, žaltář, harfu, loutnu, trumpetu, okarínu, klarinet, flétny různých velikostí, housle, a mnoho dalších vyluzovačů nádherných tónů.
Pane Macků, my Vám děkujeme a smekáme všechny naše klobouky a pokrývky hlavy nad Vaším zájmem, nadšením a ochotou podělit se o to vše! Jmenovitě: Velký dík vzkazuje Eliška, Pavel vzkazuje, že to bylo velmi zajímavé a poučné zároveň, Petr také děkuje za přednášku, bylo prý zajímavé si na ty nástroje sáhnout, a obdivuje Vás, že jste měl tu odvahu je všem půjčovat. Katka vzkazuje, že přednáška byl „supééééééér“ a že člověk musí „smeknout před panem Macků, protože aby někdo dokázal zahrát na tolik nástrojů, tak to je něco úžasného.“
Romču je nejlepší přímo odcitovat: „Musím přiznat, že tohle pro mě byl nejsilnější zážitek ze všech pobytů, rekondicí, víkendovek, prostě to bylo něco nádherného. Fakt jsem šťastná za to, že pan Macků se synem byli tak ochotni a nejen přijeli a povídali, ale nechali vše osahat, oprskat, oslintat, rozezvučet, roztróbit, rozkníkat, rozdrnkat, zabubnovat, zapískat, zafoukat a zadout na žestě.“
Všem doporučujeme si najít www.macku.cz, a ponořit se do tajů vzniku různorodých až roztodivných hudebních nástrojů, jejich zvuků, tvarů a příběhů.
Přejeme krásný podzim!
Lenka

Fandíte nám? Podpořte nás na GIVT.cz!

Veřejná sbírka

Pro příspěvky do veřejné sbírky je možné využít platbu prostřednictvím QR kódu zde:

QR kód